Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výprava na okraj aneb Na Boží hod s bezdomovci

21. 01. 2014 18:00:00
Na Boží hod vánoční se většinou chodí na návštěvy k blízké i vzdálenější rodině. Pokud se některým z nás poštěstí nejít do zaměstnání, tak máme volno, se kterým můžeme naložit dle libosti. Někdy však nevíme, jak s volným časem hospodařit a dobře ho využít. Většinou pak prospíme celé dopoledne a své jednání odůvodňujeme právem být unaveni. Naše skupina se však prvotní lenosti ubránila a spánek vyměnila za dobročinnou akci. Zdálo se nám to více efektivnější a hlavně hodnotnější.

Po společné úvaze jsme dospěli k rozhodnutí, že by bylo vhodné navštívit místní bezdomovce a něco málo jim přinést. Vánoční svátky jsou k tomu přece jako stvořené! Ráno jsme připravili chleby s máslem a plátkovým sýrem, balíčky s mandarinkami, buráky a vánočkou, termosky s čajem a kávou, a to vše jsme doplnili kávou balenou, tabákem s papírky a vyřazeným oblečením.

Již předem jsme věděli, kde by se mohli bezdomovci zdržovat, a tak jsme zamířili na okraj města. Tam jsme spatřili malý dřevěný přístřešek a nesměle jsme volali a čekali, zda se někdo ozve. Na místě, kde by se mělo údajně zdržovat něco kolem deseti bezdomovců, byli dva - muž a žena, kteří nás přijali a pozvali dál. S ostychem, obavou, ale i ze slušnosti jsme vešli dovnitř. Příjemné to bylo překvapení, když jsme zjistili, že bydlí v útulně zařízeném a hlavně teplém příbytku. Topili si totiž v kamnech.

Dali jsme si s nimi kávu, obdarovali je jídlem, tabákem, oblečením a povídali si. Bylo to příjemné. Dozvěděli jsme se nejen jejich příběh, ale i to, že nejsme sami, kdo jim občas něco přinese. Ostatní bezdomovci prý, pokud se jim tato možnost naskytne, přebývají přes zimu v chatách svých známých nebo v ubytovnách. Navíc nám bylo řečeno, že kousek opodál bydlí ještě jeden pár. Za vše nám poděkovali a největší radost měli z tabáku.

Když jsme se rozloučili, vydali jsme se najít jejich sousedy. Tam na nás čekal plachtový přístřešek s nepořádkem okolo a štěkajícím psem. Nevěděli jsme, zda se můžeme přiblížit, přece jen v nás čtyřnohý hlídač budil respekt. Nicméně štěkot nejspíš probudil osazenstvo a z přístřešku vyšla žena, která s radostí naše "dárky" přijala a poděkovala. Byla dosti rozespalá, pravděpodobně měli na Štědrý den oslavu, a tak jsme z její mimiky a řeči těla vypozorovali, že zde si nepopovídáme.

Možná si říkáte, zda má taková pomoc smysl, že obdarování bezdomovců jídlem nebo svojí přítomností je z ulice nedostane. Sami sebe jsme se ptali na to samé a dle našeho názoru je správné mít řadu otázek, aniž známe jasné odpovědi. Jsou takové akce pouze pro dobrý pocit organizátorů? Je lepší nedělat vůbec nic? Je lepší si říci, že když nemohu pomoci lidem úplně, tak jim nepomůžu ani částečně?

Lidé, kteří se nechtějí změnit, se nezmění, a tedy ani z ulice jen tak neodejdou, i kdyby dostali sebemenší příležitost to udělat. Dovolíme si tvrdit, že takový život jim do jisté míry vyhovuje. Avšak i kdyby se rozhodli svůj způsob života změnit, uvědomujeme si, že by pro ně nebylo jednoduché začlenit se zpět do běžné společnosti, neboť vůči bezdomovectví převládají značné předsudky. My jim však v rámci možností můžeme pomoci, jak v oblasti materiální, tak i sociální.

produkt dnešní postmoderní společnosti

Až jednou potkáte bezdomovce, nedívejte se na to, jak vypadá, ale zamyslete se nad tím, že je to lidská bytost jako my všichni. Je třeba si uvědomit, že je to dnešní postmoderní společnost, která produkuje bezdomovectví, lidi, kteří v jejích požadavcích neobstály, ať již v rovině sociální, ekonomické či kulturní. Stávají se tak vyvrheli, které je třeba napravit - „odpadem“, který je třeba recyklovat. Mnozí z nás tento fenomén přehlížíme, aniž bychom si připustili, že nám lidé bez domova mohou připomínat vlastní selhání, kterého se nechceme dopustit. Přesto je těžké pochopit jejich počínání a vžít se do uzavřené reality, která je odlišná od té naší.

Důležité je vědět, že každá akce vyvolává reakci, a tedy že i dobro, které konáme druhým, nás obohatí nejen zkušeností, ale i vnitřní radostí. Pokud se rozhodnete konat v podobném duchu jako my, přejeme Vám ať se daří a především ať Vás to baví.


Spoluautoři článku: Lukáš Urbánek, Lucie Dávidová
Tento článek vychází také v únorovém čísle ekologického měsíčníku Kompost
O tento článek projevil zájem také časopis Sociální práce

Autor: Dalibor Dávid | úterý 21.1.2014 18:00 | karma článku: 8.43 | přečteno: 298x

Další články blogera

Dalibor Dávid

Jak najít odpovědi na nezodpověditelné otázky?

Existuje něco před a po tomto našem fyzickém životě žitém v čase a prostoru? Takové a další otázky se v hlavách zvídavých lidí (těch, jejichž zvídavost již nebyla potlačena) objevují tím častěji, čím více se snaží najít odpověď.

21.1.2016 v 21:21 | Karma článku: 6.84 | Přečteno: 295 |

Dalibor Dávid

Harmonie na těle i na duši

Jsme přesyceni podněty, a to přináší našemu organismu nejen nadměrnou zátěž, ale i zdravotní problémy fyzického i psychického rázu. Jsme totiž součástí přetechnizovaného světa, kde roste napětí, vzruch a agresivita, zatímco kvalita životního prostředí a mezilidských vztahů klesá. Naše nervová soustava dostává díky takovým životním podmínkám pěkně zabrat a psychosomatické potíže se na nás lepí jako moucha na mucholapku.

1.2.2015 v 16:45 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 409 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Jan Korecký

Mediální manipulace o zbraních na první stránce - dopis šéfredaktorce

To: nadezda.petrova@idnes.cz Vážená paní šéfredaktorko, dovolte mi krátké zhodnocení dnešního článku o tom, jak „snadné“ je získat ZP.

22.9.2017 v 15:38 | Karma článku: 39.81 | Přečteno: 1842 | Diskuse

Adam Mikulášek

Nehoráznost multikulti policie

Nigerijec v Římě opakovaně demoloval cizí majetek, policie jej zadržela, sepsala protokol a šup na svobodu pokračovat ve svém nekalém díle. Teď už je naštěstí „pod zámkem“.

22.9.2017 v 11:05 | Karma článku: 35.64 | Přečteno: 1187 | Diskuse

Patricie Kossevová

Když jste prožili něco špatného v životě, tak můžete beztrestně lhát .....konstatoval soud

Máte špatný životní úděl? Tak to vůbec není až tak k zahození. Můžete totiž škodit a lhát /i do médií/ a nikdo Vás nepotrestá ...který soudce by trestal člověka, kterého už potrestal život krutě sám? aneb reálný příběh dnešní doby

21.9.2017 v 19:45 | Karma článku: 27.81 | Přečteno: 1341 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Proč platíte u zubaře tisíce a bude hůře?

Roman Šmucler se stal šefem stomatologické komory. A tak nám vysvětlil, že bude hůř.Kdyby řekl,že zubaři na tom chtějí být lépe,tak by to bylo možná větší pravda.Ono to s tím doplácením k čemukoliv je přežívající bolševismus.

21.9.2017 v 18:24 | Karma článku: 28.80 | Přečteno: 1260 | Diskuse

Adam Mikulášek

Zákon musí platit i pro anarchisty!

Obvodní soud pro Prahu 3 bude řešit, zda pro-imigrační squatteři z žižkovské kliniky budou platit 360 000 Kč za neoprávněné užívání budovy po vypršení roční nájemní smlouvy.

21.9.2017 v 10:14 | Karma článku: 39.15 | Přečteno: 1209 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 802

Jsem optimisticky naladěný idealista, který se přesto považuje za realistu. Mám rád zkoumání různých úhlů pohledu a následné hledání odpovědí na společenské, převážně sociální, otázky. Nejsem zastáncem uzdravování společnosti formou potlačování symptomů, nýbrž hledáním příčin a jejich následné vyřešení. Mezi má oblíbená motta patří "Nic není nemožné", "Všechno jde, když se chce" nebo také "V jednoduchosti je síla a krása".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.